V českém badmintonu za osm let ubyly více jak tři stovky hráčů

Most / Praha – V českém badmintonu za osm let ubyly z národních žebříčků více jak tři stovky hráčů. Kdo a co stojí za tímto stavem, který může být v malém sportu dost zásadní? Vedení Českého badmintonového svazu bohužel dlouhodobě neumí využít potenciálu, který badminton v současné době má. Jak je možné, že se zmnohonásobil počet klubů, komerčních center, amatérských soutěží a závodních hráčů ubylo? Nelze se totiž soustředit jen na úzkou špičku, jak je nastaven trend poslední doby, ale důležité je budovat i silnou základnu. Chceme-li být v budoucnu opravdu kvalitním sportem a konkurence schopnou reprezentací, musí systém fungovat jako celek. Největší úbytek v osmileté historii je v kategorii do třinácti let, zde český badminton přišel o 159 chlapců a 103 dívek. V roce 2012 tvořilo žebříček dvouhry chlapců 320 chlapců a 263 dívek. Pokud by tento trend pokračoval, mohlo by to mít pro tento krásný sport fatální následky. Ponese někdo za tento vývoj zodpovědnost? Samozřejmě, že i vývoj společnosti může mít dopad na sportovní činnost, ale na to by měl zkušený tým umět reagovat. Dlouhodobá nestabilita, stálé střídání funkcionářů či trenérů v trenérsko-metodické komisi není pro vývoj sportu nic dobrého. Předseda TMK musí být koordinátorem na všech úrovních a ne se soustředit jen na úzkou špičku, měla by to být osoba viditelná po soutěžích mládeže, v jednotlivých oblastech a hlavně s velkým přehledem o celkovém dění. Systém soutěží dnes začínající hráče spíše odrazuje a za to by měl svaz či jeho TMK nést odpovědnost. Soutěže Grand Prix A jsou stejné jako Grand Prix B, tedy úplně se vytrácí myšlenka konfrontace hráčů s nižší výkonností a tím, že na Grand Prix C nesmí jen prvních osm nejlepších, ani tam nemají začínající hráči příliš šancí.  Koho by bavilo pořád prohrávat, vytváří se propast mezi špičkou a ubývá hráčů. Zrušením kvalifikačních turnajů zmizela zdravá soutěživost a vidina bodového zisku je pro děti tak vzdálené měřítko a nepůsobí motivačně. V kvalifikačních soutěžích měl každý možnost zažít na své výkonnostní úrovni úspěch a pak nevadilo na kvalitativně vyšším turnaji prohrát, ale prosedět každý turnaj na lavičce prostě děti nebaví a nezachrání to ani skupinový systém. Navíc se soutěže přesouvají do komerční báze, pro komerční centra je výhodnější o víkendu uspořádat bodovanou soutěž a centrum snadno naplnit, než čekat na zákazníky, kteří si možná pronajmou kurt. Navíc je potřeba spočítat náklady, které enormně tímto systémem vzrostly, jeden hráč s doprovodem, bez dopravy a míčů vynaloží průměrně 3.000,- Kč za soutěž GPA nebo GPB. Není pro rodinu potom lepší strávit čas společně mimo tělocvičnu? Badmintonový klub Super Stars Most se dlouhodobě snaží svým hráčům ekonomicky pomáhat a základna tvoří více jak dvě stovky mladých hráčů, ale i zde zaznamenáváme hráče, kteří díky nastavenému systému bojují s motivací a soutěže hrát nechtějí. Postaví se k této problematice TMK opravdu čelem? V červnu čekají český badminton nové volby, dojde k radikální změně nebo bude staronové vedení pokračovat dále jen s kosmetickými změnami? Snad se český badminton podaří opravdu pozvednout, ale k tomu nepostačí jen pár současných výsledků!