Most – Veronika Brožkovcová se po měsíci tréninkového pobytu na Maltě vrátila zpět. V České republice ale bude muset opět trénovat jen kondičně, sportoviště musejí zůstat i nadále uzavřená. Veronika Brožkovcová splnila všechna hygienická nařízení, povinnou karanténu i dva PCR testy a již se může věnovat svým studijním a pracovním povinnostem. I ty ale musí plnit distančně. Veronika Dobiášová svůj tréninkový pobyt ještě prodlužuje a na Maltě zůstává. Přečtěte si rozhovor s Veronikou Brožkovcovou po návratu z tréninkového pobytu na Maltě, podívejte se na článek badmintonového klubu Paola, který píše o našich hráčkách a na spoty z maltského zpravodajství, kde jsou záběry hráčů a trenérů Super Stars Most.
Vracíš se po měsíci pobytu na Maltě, co bylo náplní tvého pobytu?
Jela jsem tam kvůli tréninku, situace je tam lepší než u nás a pokud se dodržují všechna pravidla, tak se smí trénovat normálně. Měli jsme tréninky denně a já se zapojovala i do trénování začátečníků a hráčů v Národní škole sportu. Samozřejmě to mělo přidanou hodnotu v podobě cestovatelských zážitků.
Jak uvádíš, působila si také jako trenér, vidíš nějaké rozdíly v praxi u nás a na Maltě?
Asi největší rozdíl je v přístupu hráčů k trenérům, hráči jsou mnohem pokornější a je na nich vidět, že je badminton baví. Naši hráči zase více času věnují trénování jako takovému, zatímco na Maltě je skoro každý trénink rozdělen do dvou částí, první část je trénink a druhá zápasy.
Jaké zážitky si odvážíš z badmintonového prostředí a jaké z běžného života na Maltě?
Z badmintonu určitě to, jak hráči jdou do všeho naplno a i zápasy na tréninku hrají se stejným nasazením, jako na turnajích. Tréninky bývají plné emocí. Běžný život na Maltě mi ukázal, že občas je lepší nebrat všechny věci tak vážně a zaměřovat se na to, co je pro mě zrovna důležité. Mám hodně i turistických zážitků, protože Maltu jsem procestovala skoro celou a měla jsem možnost poznat, jak krásná země s úžasnými lidmi to je.
Jaká jsou na Maltě preventivní opatření proti šíření koronaviru a jak jsou pravidla dodržována ve srovnání s pravidly u nás?
Všude se nosí roušky, ale vše je otevřené, kromě pár výjimek. V uzavřených prostorech měří teplotu, hlídá se dezinfikování rukou a často vyžadují i zapsání do knih návštěvníků. Důležité ale je, že všichni nařízená pravidla dodržují. Za celou dobu, co jsem tam byla, jsem viděla pouze 3 lidi, kteří roušku venku neměli.
Plánuješ se na Maltu vrátit?
Určitě to v plánu mám. Mám ráda jejich kulturu, jejich myšlení, jejich pohled na badminton. Jsem šťastná, že jsem tam mohla zůstat tak dlouho a zapojit se k nim do běžného režimu.
